Ochranné biopesticidy

Nové metody biopesticidů mají zajímavé využití v praxi. Proč se zatím moc nepožívají?

Přirozená obrana rostlin

Lidé neustále kříží a šlechtí rostliny a mnohdy eliminují záměrně jejich mechanismy ochrany proti škůdcům a patogenům. Jedná se o kolce (zašpičatělé větve), trny (metamorfóza větviček), ostny (metamorfóza listů), chloupky (trichomy), různě tvrdé a tlusté obalové vrstvy, osiny, ale i hořké a chuťově nepříjemné látky, nevyhovující vlastnosti apod., které jsou v rostlinách původní přirozenou složkou a člověku pochopitelně vadí. Rostliny tím ale ztratily schopnost se aktivně i pasivně bránit. Dá se říct, že obrana rostlin je tím citelně porušena. Plodiny pěstujeme v uniformních monokulturách (obilí, brambory, smrkové lesy, zeleniny atd.), takže v případě napadení škůdci se opravdu jedná o kalamitu.

Technologie uměle indukované rezistence

Alternativou by měla být technologie uměle indukované rezistence, kdy rostlinu vystavíme látkám spouštějícím ochrannou reakci u rostlin před škůdci – rostlinu podráždíme. Ukazuje se však, že situace je složitější, protože patogen mnohdy obrannou látku „zpracuje“ a použije ji proti napadené rostlině. Příkladem můžou být saponiny (ty se vyskytují u řady rostlin – např. mydlice, prvosenky, bramboříky, břečťany…). Anglické slovo „soap“ je z latinského „sapo“, tedy slovanské slovo „mýdlo“. Saponiny mají protimikrobní, protiparazitické, protiplísňové a protihmyzí vlastnosti. Některé plísně je však dokáží zpracovat, kterak bylo uvedeno. Vliv kopřivové jíšky nemá vliv, jedná se spíš o pachově odpuzující látku.

Nové metody biopesticidů

Nové metody biopesticidů, však zdárně pokračují ve výzkumu a dá se předpokládat, že už brzy budou využity plně v praxi. Dnes se však dá použít bioherbicid na bázi páry Doma, jedná-li se o menší plochu, můžeme dokonce plevele zlikvidovat spařením vřelou vodou (např. mezery v chodníku) v letních vedrech a to je zcela ekologické.

Štítky