Koření z česnekových stroužků a palic

Na začátku června začínají ty česneky seté (kuchyňské), které patří do sorty paličáky (nikoli nepaličáky), rovnat své stonky s květenstvími do svislé polohy. V tomto vrcholovém květenství jsou oboupohlavné květy.

Hlávkovitě stažené vrcholičnaté květenství je nazýváno šroubel. Květenství je kryto a podepřeno toulcem, který brzy opadává. V květenství jsou téměř vždy přítomny též pacibulky, které slouží k vegetativnímu rozmnožování, zpravidla je v květenství daleko méně květů než pacibulek. Z pacibulek můžeme česnek množit též, trvá to však delší dobu. Okvětí se skládá ze zelenavě bílých až růžových anebo řidčeji až nachových 6 okvětních lístků. Tyčinek je 6, tyčinky vnějšího a vnitřního kruhu jsou rozdílné, nitky vnitřních jsou zakončeny 2 dlouhými zuby. Gyneceum (typ Allium) je složeno z 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.

V době, kdy se tato květenství začínají svisle rovnat, musíme květenství odstřihnout – květenství sklízet, je to proto, aby květenství neodebíralo příliš živin a nevyčerpávalo drahocenné stroužky. Rozmixovaná a rozmělněná květenství a stonky můžeme využít i k výrobě chutné pasty se solí a omastkem. Stonky můžeme též rozsekat a zmrazit. Slouží pak k proložení masa při pečení.

Česnek je světoznámé koření, název česnek, či slovensky česnak, pochází ze základu „čes“ (s významem „česat“), místy jej nazýváme luk či lulek (srov. srbsky „beli luk“ („бели лук“) či pojmenování rodově příbuzné cibule, nejen v ruštině, kterak „luk“ („лук“). Keltské označení pro česnek je „krem“, srovnejte řecké „kremmýdi“ („κρεμμύδι“) pro cibuli. Vyskytuje se v názvech kterak Křemže či Křemžský potok. Česko-slovenský česnek je velice dobře znám pro svou vysokou kvalitu, s čínských dovozovým se nedá vůbec srovnat. Česnek setý (Allium sativa) pochází z větší části z planého druhu Allium longicuspis. Původní vlastí tohoto česneku bylo Mongolsko (Džungarsko) a Kirgizské stepi. Odtud jej Mongolové přivezli do Číny. Kterak se dovídáme z Herodotových zpráv, byl ve velkém pěstován i ve starém Egyptě. Česnek byl považován za posvátnou rostlinu. Řekové a Římané ve starověku mu připisovali posilující účinky a dávali ho jíst válečníkům táhnoucím do válek, patriciové jím však opovrhovali a krmili laciným česnekem, kterak hlavní potravou, své otroky. Česnek byl odedávna oblíbeným pokrmem Židů – to jest košer. Hlavními exportéry dnes jsou Tchaj-wan, Egypt, Bulharsko, Maďarsko a Kalifornie. Česnek je používán především kterak koření. Při narušení buněčné stěny se obsažený aliin mění v kyselinu pyruvovou a dále na kyselinu 2-propensulfenovou, která se ihned transformuje na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid. Díky diallyldisulfidu vzniká charakteristické česnekové aroma.

Štítky