Gloxínie (siningie) – kterak na její pěstování?

Nejsnadnější a nejrychlejší způsob, kterak si gloxinii pořídit je její zakoupení či zakoupení její hlízy v zahradnickém specializovaném obchodě či květinářství. Její cena, i když většinou dosahuje větší částky, je přiměřená a rozhodně si tuto pokojovou rostlinu můžeme dopřát.

Gloxinia (Sinningia) má toto systematické zařazení: LUCA (prvnička jediná - Primisia unicata), LECA, říše: rostliny (Plantae), podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta), oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta), třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida), řád: hluchavkotvaré (Lamiales), čeleď: podpětovité (Gesneriaceae), rod: gloxínie (Sinningia). Správnější označení je siningie a to proto, že název gloxinia je zavádějící. Název rodu Gloxinia náleží jinému nepříbuznému rodu. Čeleď podpětovité (Gesneriaceae) zahrnuje 156 rodů s 3268 druhy.

Rostou většinou v tropech a subtropech, některé tyto oblasti dokonce přesahují, dle místa původu lze odvodit nároky k pěstování, kterak ostatně u většiny organismů. Jsou to trvalky (byliny) nebo polokeře, keře a dokonce malé stromky. Jejich plod je tobolka či bobule. Množí se výsevem semen. Mezi zástupce této čeledi sem patří: africká fialka (Saint-Paulia), honzík, gloxínie (siningie) apod. Siningie pochází z Brazílie (zde roste 22 druhů). Siningie vyrůstají z podzemního oddenku nebo z dřevnaté hlízy. Mají přímé či poléhavé stonky, často nevětvené. Listy mají vstřícné anebo umístěny v přeslenech, někdy nahloučené vyrůstající z hlíz. Mají různé typy listů. Květenství jsou úžlabní vrcholíky či okolíky. Kalich mají zvonkovitý, s pěti trojúhelníkovitými laloky. Koruna květu je na konci dvoupyská či zakončená pěti podobnými laloky. Tyčinky má čtyři, jsou přirostlé na bázi korunní trubky. Semeník má svrchní až polospodní, má tenkou čnělku. Plody tobolky jsou vejcovité, pukající dvěma či čtyřmi chlopněmi. Tobolky obsahují velké množství drobných lesklých semen.

Gloxínie překrásně kvete, má zajímavý tvar a je ideální balkonovka a pokojovka. Je nenáročná na pěstování. Rostlina je kompaktního tvaru, má veliké nálevkovité květy nabízející skutečně nádhernou podívanou. Pro pěstování v květináčích je určen kříženec Sinningia × hybridy, ten byl vyšlechtěn z druhů Sinningia speciosa a S. regina. Všechny nové kultivary mají velké, měkké tmavozelené listy a mohutné květy. Květy mohou být bílé, růžové, červené, rudé či fialové, popř. atraktivní dvoubarevné, nejčastěji v kombinaci s bílou.

Pěstování je nenáročné a ideální místo je pro ně parapet u okna. Musíme však dát pozor na přímé silné sluneční záření, které může rostlinu popálit. Pokud rostliny letníme a ozdobíme jimi balkón, terasu či zahradu, musí stát raději v polostínu a na chráněném místě. V době vegetace je ideální teplota kolem +20 °C. Substrát vyžaduje kvalitní, propustný a s přídavkem rašeliny.

Gloxínie je hlíznatá rostlina, po odkvětu zatahuje a pak vyžaduje období klidu. Potom, co dokvetou poslední květy, rostlina začne žloutnout a sesychat. V tomto okamžiku přestáváme zalévat. Rostlina se zatáhne do hlízy a další pěstování je možno už jen z těchto hlíz. Když listy zcela seschnou, hlízu vyndáme z pěstební nádoby či květináče, očistíme od substrátu a uskladníme ji při vyšší teplotě (do +15 °C, nikdy ovšem ne do pro ni nepřirozené vyšší teploty!!!). Zjara znovu hlízy vysazujeme, obdobně kterak například begónie, je vysadíme mělce pod povrch substrátu. Volíme přiměřenou velikost květináče. Do středu květináče umístíme vždy jen jednu hlízu. Zavlažování musí být pravidelné, rostliny nikdy nesmí přeschnout. Nemají rády studenou či chladnou vodu, ideálně je používat odstáté (dešťové) vody pokojové teploty.

Štítky