Bledý jezdec

Nikoliv světové války, ale španělská chřipka byla největším zabijákem minulého století a možná největším zabijákem vůbec. Napříč planetou si vyžádala padesát až sto milionů životů. Ve své době jí byl nakažen každý třetí člověk na planetě. Proč je v našich vzpomínkách pouze okrajovým přívlastkem konce první světové války? 

Název: Bledý jezdec: Španělská chřipka z roku 1918 a jak změnila svět

Autor: Laura Spinney

Rok vydání: 2017

Vydavatel: Knihy Omega

Novinářka a spisovatelka zabývající se vědou Laura Spinney si pokládá stejnou otázku. Z této výzkumné otázky vzniká dílo "Bledý jezdec" s podtitulem "Španělská chřipka z roku 1918 a jak změnila svět". Autorka v knize mapuje zapomenuté či opomíjené příběhy utrpení celého světa během období španělské chřipky, období, kdy na pozadí 1. světové války, která si v úhrnu vyžádala kolem 17 milionů životů, řádí epidemie historicky možná největšího rozsahu. "Bledý jezdec" nás zavede na všechny kontinenty světa, kde chřipka brala životy (kromě Antarktidy všude). Příběhy poválečné naděje s pachutí utrpení epidemie, lidského hrdinství a nekonečné vůle žít.

Čtenář si utvoří obraz díky nejnovějším historickografickým, virologickým a edipemiologickým poznatkům o komplexním dopadu chřipkového viru na lidskou společnost. Jak ovlivnila psychiku celé společnosti, interakci celého pokolení, politiku i životy jednotlivců. Budete se divit, jak taková "obyčejná" chřipka zasahuje do lidských dějin a životů odpradávna. A to nehovořím pouze o imunitním systému člověka a vývoji viru, ale i o společenských či ekonomických vztazích, které ovlivňovaly a ovlivňují časy minulé, současnost i budoucnost.

Svět po chřipce už nikdy nebyl jako dříve. Byla španělská chřipka nutností pro civilizaci? "Dá se opravdu říci, že po španělské chřipce bylo lidské pokolení zdravější? Může to působit podivně, ale v hrubých obrysech to prohlásit lze. Biologická kapacita pro reprodukci vzrostla a lidé plodili více dětí. ...Příznačný je nárůst očekávané délky dožití. Před rokem 1918 žily ženy průměrně skoro o šest let déle nez muži. Chřipka zabila ze 100 000 obyvatel zhruba o 170 více mužů než žen. Nůžky v očekávané délce dožití se sevřely na pouhý jeden rok. ", str. 289 kapitola "Svět po chřipce". Odpovědi na spoustu otázek, které se týkají této pandemie, podává vyčerpávající výklad Laury Spinney.