Goran Bregovič a jeho Svatební a Pohřební Orchestr s chórem

Svatební a pohřební orchestr (Weddings and Funerals Orchestra), téměř třicetičlenný orchestr, který tvoří dechová sekce z Bělehradu, čtveřice bulharských zpěvaček, pravoslavný sbor, smyčcová sekce z Polska, perkuse, dirigent a sbormistr Ognjan Radivojević a především je jeho nejdůležitější součástí jedinečný Goran Bregovič.

Goran Bregovič se proslavil především tvorbou hudby k filmům slavného režiséra Emira Kusturici, např.: „Dům k pověšení“ (orig.: Time of Gipses), tento snímek byl oceněn  v roce 1989 Zlatou Palmou v Cannes, „Arizona Dream“ (oceněn Stříbrným Medvědem v Berlíně v roce 1993). K těmto úspěchům nepochybně přispěly i skladby Gorana Bregoviče. Cena za nejlepší filmovou hudbu mu byla udělena za filmy „Underground“ (Zlatá Palma v Cannes 1995) a Královna Margot (Zlatá Palma 1994).

Jeho díla bychom mohli označit jako ukázkový typ hudební postmoderny. Při poslechu jeho skladeb absolvujete rychlokurz evropské hudební historie. Zatančíte si v divokém rytmu cikánských a lidových písní z Balkánu, Řecka a Turecka, zasníte se při poslechu rockové balady a nakonec se necháte ohromit andělsky čistými hlasy dětského chóru doprovázeného hudbou ze sintetizátoru. Často se dokonce stane, že všechny tyto styly uslyšíte během krátké chvíle. Zdálo by se, že v konečné formě zní tato hudba jako chaos, nikoli však v podání takového mistra, jakým je Goran Bregovič. Díky jeho nenapodobitelnému umění si vysloužil pojménování „mistr v kombinování nezkombinovatelného“.

Jeho multikulturní tvorba je plná kontrastů. Jako potomek Srbky a Chorvata je on sám dokonalý příklad kulturní mozaiky Balkánu. Je proslulý jako zasloužilý velvyslanec balkanské kultury. Ve  své hudbě spojuje témata lasky a smrti, což je vidno i v názvu orchestru. Žádný jiný skladatel by neměl odvahu spojit bulharskou polyfonii a popové písně, tradiční duté nástroje a elekrické kytary. Při tvorbě dnes tak zbožňované hudby se inspiroval umělci z velice odlišných narodností a kultur, mezi jinými i dílem Američana Iggeho Poppa, Izraelky Ofry Hazy nebo Cesarii Evory z Ostrovů Zeleného Mysu.

Svatební a pohřební orchestr má v repetoáru nejvýraznější skladby z filmů – např. Ederlezi („Time of Gipses“), In the Death Car („Arizona Dream“) i Kalašnikov („Underground“), hraje často na open-air festivalech pro publikum v rozmezí 3 a 10 tisíc, rekordní koncert se odehrál na náměstí Piazza St. Giovanni v Římě, kam přišlo 500 000 diváků.

Bregovič je jedním z nejznámějších balkánských hudebníků. Také v naší zemi má spoustu fanoušků,  milujících jeho tvorbu, filmovou hudbu i spontánní energi, kterou okouzlí diváky během koncertů. Díky jeho vrozenému citu pro rytmus a scénickou harmonii, koncerty Svatebního a Pohřebního Orchestru patří mezi nejatraktivnější a fascinující podívané.

Tento neopakovatelný koncert proběhne již 31. března 2008 od 20:00 v Kongresovém Centru, v Praze.