Jak se chováme, když nás zasáhne nachlazení či chřipka

Alespoň jednou za rok se s nachlazením, chřipkou či nějakým jiným virovým onemocněním potýkají tři čtvrtiny Čechů ve věku 18 – 60 let, přičemž: každý druhý Čech zápasí s nachlazením jednou za rok a více než čtvrtina Čechů dokonce několikrát ročně. K těm šťastnějším, kteří mají podobné potíže méně často než jednou za rok, patří každý pátý Čech. Mladší jsou častěji nemocní než starší: to, že se s nachlazením či chřipkou potýkají několikrát do roka, uvádí 39% lidí ve věku 18 – 29 let, zatímco mezi lidmi ve věku 30 – 39 let už to je jen každý třetí a ve věku 40 – 60 let dokonce už jen každý pátý člověk.

Výsledky za muže a ženy se neliší a dokonce ani mezi kuřáky a nekuřáky, či mezi lidmi, kteří sportují pravidelně, pouze příležitostně nebo nesportují vůbec, není žádný rozdíl v tom, jak často se podle svého vyjádření s nachlazením či chřipkou potýkají. Zajímavé ale je zjištění, že lidé s vyšším příjmem podléhají nachlazení a chřipce méně často: zatímco lidí s čistým osobním příjmem do 10 tisíc Kč měsíčně, kteří uvedli, že onemocní několikrát do roka, bylo 40%, mezi lidmi s příjmem nad 10 tisíc Kč se k vícečetnému onemocnění během roku hlásí jen každý čtvrtý (26%). Samozřejmě tento výsledek je nutné vnímat v širších souvislostech, ale vazba mezi četností nachlazení či onemocnění chřipkou a výší příjmu (ať už tato reprezentuje větší životní pohodu, optimismus atd.) je zřetelná.

Jak se chováme při nachlazení, chřipce či virovém onemocnění

Zaměříme-li se konkrétně na lidi, kteří onemocní nachlazením nebo chřipkou alespoň jednou za rok, pak pouze 31% z nich obvykle navštíví lékaře. To ale na druhou stranu znamená, že více než dvě třetiny Čechů ve stavu nachlazení či chřipky lékaře zpravidla nenavštíví. Se vzrůstajícím příjmem klesá podíl těch, kteří obvykle k lékaři při nachlazení nebo chřipce chodí: lidí s měsíčním příjmem do 10 tisíc Kč chodí obvykle k lékaři téměř 2krát více než lidí s měsíčním příjmem nad 17 tisíc Kč.

Jak jsme při nachlazení či chřipce zodpovědní vůči sobě a svému okolí

Polovina Čechů, kteří onemocní nachlazením nebo chřipkou alespoň jednou za rok, uvádí, že dál chodí do práce nebo do školy, druhá polovina zůstane několik dnů doma. I tady je vidět rozdíl mezi lidmi z různých příjmových kategorií. Podíl lidí, kteří zůstávají při nachlazení či chřipce na neschopence, klesá se zvyšujícím se platem a naopak podíl těch, kteří si místo neschopenky berou v případě nachlazení či chřipky dovolenou, se vzrůstajícím platem stoupá.

Změna návyků v období, kdy jsme nachlazení či máme chřipku

Sledovali jsme změny návyků ve dvou oblastech: změny jídelníčku a změny v každodenních aktivitách. Asi trochu překvapivý je výsledek, že z těch, kteří alespoň jednou za rok onemocní, jich více než čtvrtina (29%) v tomto období nijak neupravuje svůj jídelníček a cca třetina lidí (36%) nedělá žádné změny ve svých každodenních aktivitách.

Pokud jde o změny v jídelníčku, v době nachlazení či chřipky polovina lidí si přidává do jídelníčku více přírodních vitamínů (ovoce, zeleninu, apod.) – a to žen výrazně více než mužů (59% žen, 48% mužů). Třetina lidí si doplňuje vitamíny ve formě tablet (32%) a 16% lidí začne jíst přípravky na podporu imunity. 6% lidí uvádí, že omezuje spotřebu alkoholu, a naopak 1% lidí říká, že spotřebu alkoholu zvyšuje, aby si „vydesinfikovali organismus“.

Zaměříme-li se na změnu v každodenních aktivitách, pak téměř polovina lidí (44%) v chřipkovém období omezuje svoje zájmové aktivity, aby se co nejméně vyskytovali tam, kde je více lidí pohromadě, a čtvrtina lidí v tomto období méně sportuje, aby tělo zbytečně neoslabovala.

Výzkum TNS AISA proběhl v únoru 2009 v celé České republice. Dotazováno bylo celkem 531 občanů České republiky ve věku 18 - 60 let. Dotazovaný soubor je reprezentativním vzorkem populace vzhledem k pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

Zdroj:TNS AISA