Nedalo by se s tím střílet za roh, soudruhu podplukovníku?

To se skutečně stalo. V Četě podplukovníka Numizmatika. Ve vedlejší třídě.  Právě probírali křivku, po které letí dělová koule k cíli. Její výpočet, výpočet prachové náplně, k tomu magnetickou deklinaci, derivaci, úpravy dle zprávy meteo střední ,  korekci váhy dělové koule dle přesnosti její výroby  a vše co souvisí s tím, aby naše obranná ( spravedlivá)  dělová koule trefila zlého imperialistu , schovaného někde za kopci, 20 km daleko.  „Dělová koule“ naší tajné zbraně, houfnice ráže 152 mm, vážila 47 kg.  Jen pro informaci, křivka zvaná  Balistická křivka, se vyučuje na středních  školách technického směru, dále na vysokých školách, ve fyzice, v mechanice atd. Neboli, pro studenty vysokoškoláky to rozhodně nebylo příliš nové učivo.

Najednou napadlo jednoho studenta vznést dotaz: „Soudruhu podplukovníku, co by se stalo, kdybychom kanon obrátili na bok? Nedalo by se s tím střílet za roh?“

Podplukovník, který měl jako vzdělání jen dělostřelecké učiliště v 50 – tých letech, ještě za soudruha Stalina, se hluboce zamyslel a povídá: „ No , teoreticky to možné je, ale v praxi se to nevyužívá.“

Nastala minuta hrobového ticha. Nikdo se neodvážil zasmát se takové  blbosti. Byla  totiž podložena neohroženou autoritou šarže. Znelíbit se šarži znamenalo 2 roky do zákopů.

Další zážitky z výcviku na vojenské katedře nadejte zde:

http://www.inmagazin.cz/kategorie/valka-je-vul.aspx