Zlínsko - tipy na výlety

Stará radnice  - Valašské Klobouky

Stará radnice má renesanční jádro, už v 16. století zdobily radniční věž bicí hodiny. Dnešní podobu dostala budova jednak pozdněbarokní přestavbou /1797-1798/, jednak rekonstrukcí v roce 1943. A protože je stará radnice sídlem městského muzea, nabízí se příležitost dozvědět se o historii města a kraje něco víc. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozici Pravěk jižního Valašska, dokumentující nejstarší osídlení naší oblasti. Ve velkolepé síni staré radnice, pro niž se připravuje rozsáhlá stálá expozice o historii jižního Valašska a Valašských Klobouk, se nyní konají různé akce, koncerty. Před radnicí si všimneme renesančního pranýře (v parku před muzeem): je to jeden z nejstarších dochovaných pranýřů u nás!

Vizovice - Klasicistní zámek

V přírodním rámci Vizovických hor leží Vizovice, kdysi sídlo cisterciánského kláštera Smilheimu, založeného roku 1261. Na místě zaniklého kláštera vznikl nejprve renesanční zámek a o dvě století později zámek barokní s výraznými rysy francouzského klasicismu.

Distillery Land

Prohlídka společnosti RUDOLF JELÍNEK a.s. V rámci exkurze každý návštěvník shlédne krátký film o společnosti RUDOLF JELÍNEK a.s., navštíví nejmodejnější zařízení na výrobu destilátů v ČR, uvidí obří dřevěné kádě pro zrání destilátů a stáčírnu pro plnění hotových nápojů do láhví. Každý host má možnost degustovat 4 vzorky zvolených produktů, dostane dárkovou miniaturu slivovice a může využít příznivou a širokou nabídku nové podnikové prodejny.

Barokní zámek Vsetín

Tvrz vznikla snad již v 14. století, doložena rokem 1464 za Václava z Doloplaz. V polovině 16. století ji získali Nekešové z Landeka a ti nebo jejich dědic Arkleb z Víckova rozšířili tvrz v renesanční čtyřkřídlý zámek. Za třicetileté války valašské povstání, poraženo roku 1627. V letech 1652 - 1827 náležel zámek uherskému rodu Illésházyů, kteří roku 1656 zahájili jz. od zámku výstavbu nového sídla, které mělo mít podobu italského kastelu s nárožními věžemi a odpovídat podobě illésházyovských sídel v Uhrách (stavbu vedl A. Cavado), ale v 80. letech 17. století byl nedostavěný objekt změněn na kostel. Původní zámek sloužil jen jako sídlo úředníků, v roce 1708 byl dobyt a vypálen uherským vojskem Františka Rákocziho II. Teprve v letech 1732 - 1733 zámek opraven a barokně zmodernizován. Další, klasicistické úpravy v letech 1833 - 1834 za Wachtlerů. Posledními majiteli zámku byli Thonetové v letech 1890 - 1945. V roce 1915 zámek vyhořel a byl upraven pseudorenesančně. Patrová čtyřkřídlá budova s polygonálními nárožními věžemi, nad vstupním průčelím mohutná 55 m vysoká hranolová věž. V přízemí zbytky renesančních kleneb, v patře štuková výzdoba.

Skanzen Velké Karlovice, valašská lidová architektura

Bývalý kupecký dům z počátku 19. stol. Nyní soubor lidové valašské architektury. Národopisné sbírky - valašská kuchyně, zemědělské nářadí, zpracování surovin, štípání šindelů a loučí, řezbářství, lidové kroje, lisované a foukané sklo. Dějiny a osobnosti Velkých Karlovic. Malíři ze Soláně. Výstavy výtvarného umění.

Zámek Kinských - Valašské

Renesanční zámek postavili v polovině 16. století Žerotínové jako náhradu za zbořený hrad v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1648 byl poškozen Švédy. Počátkem 18. století jej Žerotínové z vízmberské větve přestavěli a rozšířili v barokním slohu. Od roku 1805 sloužil jako vojenská nemocnice. V roce 1815 jej získali Kinští. Když si roku 1854 zvolili za své sídlo zámek v Krásně nad Bečvou, prodali zámek ve Valašském Meziříčí státu. V objektu byla nejprve ženská věznice, za I. světové války vojenská nemocnice, pak kasárna. Dvoupatrová trojkřídlá budova. V přízemí a 1. patře nádvoří zčásti zasklené barokní arkády. Zbytky štukové výzdoby a nástěnných maleb.

Skanzen - Rožnov pod Radhoštěm

Rozsáhlý soubor lidových staveb a památek Valašska, založený r. 1925. V současnosti přes 70 objektů ve třech areálech - Dřevěné městečko, Valašská dědina, Mlýnská dolina.

Větrný mlýn německého typu

Vnitřní vybavení větrného mlýna včetně trámové konstrukce bylo do skanzenu přeneseno z obce Kladniky u Lipníka nad Bečvou v roce 1985. Vnější plášť tam zůstal stát uprostřed sadu a stojí dodnes. Ve skanzenu byl podle něj pro zrestaurovanou technologií vytvořen plášť nový a mlýn byl zpřístupněn veřejnosti. Původní mlýn postavil v r. 1829 Fr. Skopal ze Soběchleb. Mlýn byl postaven za využití některých částí staršího mlýna. Svědčí o tom vročení na různých místech mlýna. Např. na trámu je 1812, na moučnici 1828 a na korouhvičce 1813. Po válce mlýn chátral dokud nebyl částečně převezen do skanzenu. Bohužel ve skanzenu je však větrný mlýn nevhodně umístěn. Okolí mlýna je zcela zarostlé, takže nelze vidět mlýn jako krajinnou dominantu či krajinotvorný prvek. Stavba i vnitřní vybavení je však kvalitně a pěkně opraveno a slouží k poznání mlynářské technologie.

Pustevny

Horské sídlo Pustevny (1018 m), pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874, jsou význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.

Radegast

Radegast(1106 m n.m.). Plochý výrazný hřeben 4 km jižně od Trojanovic. Je tvořen zvrásněnými pískovci a slínovci. Těsně pod vrcholem je zámá socha slovanského boha Radegasta, vytvořená roku 1931 Albínem Poláškem. Asi 150 m od vrcholu je horní stanice lyžařského vleku. Vrchol porůstá smíšený les s převahou smrku.  

Hrad Buchlov

Hrad Buchlov, stojící na jednom z nejvyšších kopců Chřibů (520 m) nad městečkem Buchlovicemi a zdaleka viditelný v širokém údolí Dolnomoravského úvalu, byl centrem úrodné části země. Počátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí tzv. loveckým právem. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle - královského hradu v Paříži. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům.

Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl vystavěn v pozdně gotickém slohu reprezentační rytířský sál. V roce 1511 přechází hrad do soukromého držení. Od 16. do 18. století se v jeho vlastnictví vystřídaly moravské rody pánů se Žerotína, ze Zástřizl a Petřvaldu. Na Buchlově probíhaly stavební úpravy ještě v duchu renesance a baroka. Avšak již v roce 1701 byl dostavěn zámek v Buchlovicích, do kterého se majitelé přestěhovali natrvalo až v roce 1751.

Posledními držiteli Buchlova se stali v roce 1800 hrabata Berchtoldové z Uherčic. Zásluhou dvou nevlastních bratrů, osvícenců, dr. Leopolda I. Berchtolda a dr. Bedřicha Berchtolda vzniklo v prostorách hradu rodinné muzeum, které bylo již v polovině 19. století zpřístupněno veřejnosti.

Dnešní stylová instalace společně s přírodovědnými sbírkami a bohatou knihovnou dokumentují vývoj bytové kultury od 15. Do 19. Století. Návštěvu hradu je možno spojit s prohlídkou hrobky majitelů v nedaleké kapli sv. Barbory.

Hrad si do dnešního dne zachoval svou původní středověkou podobu. K zajímavostem hradu patří například stará lípa. Podle pověsti ji odsouzený zasadil kořeny nahoru. Lípa se ujala a tak byla prokázána jeho nevina.

Zámek Buchlovice

Zámek Buchlovice nechal vybudovat počátkem 18. století Jan Dětřich z Petřvaldu pán na Buchlově. Barokní stavba je řešena po vzoru italských vil zasazených v krajinném prostředí. Zámecká zahrada a park vznikaly současně se zámkem od poč. 18. století Patří mezi nejvýznamnější historické zeleně v České republice.

Zámecký komplex tvoří dva objekty. Podélné nádvoří vymezuje na východní straně hlavní zámecká budova, nazývaná dolní zámek, na opačné straně pak hospodářský trakt, označovaný jako horní zámek nebo také Flora. Vlastní zámek skládají tři křidla na půdorysu ve tvaru přibližně písmene U. Hlavní křidlo je do čestného dvora zformováno půlkruhově a kolmo připojená boční křídla končí vysunutými rizality. Jelikož je budova situována ve svahu, jeví se ze dvora jako přízemní a ze zahrady jako patrová. Zámek Buchlovice  má bohaté vybavení a krásnou výzdobu interiérů.

Pozdně gotický hrad přestavěný renesančně a novogoticky Nový Světlov

Pozdně gotický hrad založili v 2. polovině 15. století Světlovští z Landštejna jako náhradu za hrad Světlov v ostrožné poloze nad soutokem Olšavy a potoka Komně. Původně byl tvořen palácem a věží, hlavní opevnění bylo soustředěno na jižní straně. V 16. století za pánů z Vlčnova a od roku 1563 Tetourů z Tetova rozšiřován renesančními přístavbami a vzhledem k nebezpečí vpádů z Uher zesilováno i opevnění. V letech 1613 - 1803 náležel původně uherskému rodu Serényiů. Za nich byl několikrát obléhán uherskými vojsky, v letech 1645 - 1646 Švédy a roku 1663 Tatary, nebyl však dobyt. Od roku 1835 náležel Jindřišce Haugvicové, provdané Larisch -Mönnichové. Ta podporovala na zámku hudební život a zajížděli sem též význační malíři, např. Josef Mánes. V letech 1846 - 1856 byl objekt přestavěn podle plánů architekta E. Kuschera v romantické gotice (tudorský sloh) v reprezentační zámecké sídlo. Od počátku 20. století se majitelé rychle střídali, v roce 1948 přešel do majetku státu. Komplex jedno- a dvoupatrových budov uzavírajících 2 nádvoří nepravidelného půdorysu. Je ozdoben čtyřpatrovou hranolovou věží. Pro zámek jsou typické bílé fasády rozčleněné cimbuřím a dalšími pseudogotickými ozdobami. Pro svůj vzhled byl nazýván Slovácké Miramare. Dva velké pseudogotické sály a 80 pokojů. V přízemních částech klenby, většina interiérů je plochostropých s bohatou štukovou výzdobou. Též dřevěné kazetové stropy.

Zámek Chropyně

Zámek v Chropyni je další stavbou spravovanou Muzeem Kroměřížska. Dnešní zámek stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu, která ovšem nebyla vhodná k obývání již ke konci 16. století. Počátkem století následujícího se díky Františku kardinálovi z Dietrichštejna stává chropyňský statek majetkem olomouckého biskupství. Tehdy byla po roce 1615 postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. Nynější podoba zámku pochází z let 1701–1703, kdy budovu přestavěl podle starších plánů G. P. Tencally biskup Karel Lotrinský. V 50. letech 19. století dostaly svou nynější podobu oba hlavní historické sály zámku. V Rytířském sále byly provedeny romantizující úpravy, sál dostal kazetový strop a erby Fürstenbergů a spřízněných rodů. Zde byly a jsou vystaveny zbraně z třicetileté a následných tureckých válek, které sem byly převezeny z Mírova. I v Ječmínkově sále, původně hostinské jídelně s majolikovými kamny ze 60. let 17. století, byl instalován kazetový strop, i zde došlo na romantizující úpravy. Koncem 19. století zničil požár cibulovou helmici střechy věže, kterou nahradilo dnešní jehlové zastřešení. Zchátralý objekt byl v 70. letech památkově rekonstruován. V přízemí dnes návštěvník najde skromný památník hudebního skladatele a krátce i ředitele Národního muzea Emila Axmana. V přilehlých výstavních prostorách bývají instalovány sezónní výstavy převážně etnografického zaměření.

V prvním patře najdeme zmíněné sály Rytířský a Ječmínkův, v přilehlých místnostech jsou nastíněny dějiny Chropyně počínaje pravěkem, dějiny místního zemědělství, rybnikářství, lidové kultury. Ve druhém patře zámku pak můžeme navštívit památník chropyňského rodáka Emila Filly. Ke zhlédnutí je průřez Fillovou tvorbou s ukázkami z díla, doplněno řadou životopisných údajů a dokumentů z umělcova života

Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Barokní zámek s významnou galerií, od prosince roku 1998 zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Roku 1848 a 1849 se zde konal říšský sněm. Kousek od zámku se nachází Arcibskupské sklepy s vínem.

V současné době nabízí Arcibiskupský zámek velké množství místností a sálů přístupných veřejnosti. V Loveckém sálu si návštěvníci mohou prohlédnout početnou sbírku zbraní použitých během husitských válek, třicetileté války a při obraně proti tureckým nájezdníkům. Na stěnách jsou také vystaveny trofeje z lovu uspořádaného v roce 1885 na počest návštěvy ruského cara.

V  Růžovém salónku je obraz Svatba v Káni Galilejské od malíře Leonarda da Ponteho (známého jako Bassano). Sněmovní sál představuje největší a nejkrásnější rokokový sál v České republice. Na doporučení Františka Palackého a po schválení Ferdinandem V. se sem z Vídně přestěhovalo zasedání rakouského ústavodárného sněmu. Další zajímavé sály jsou: Trůní sál a Poradním sál.

Místní Knihovna patří mezi historicky nejcennější v naší republice. Byla založena v roce 1694 a až do nynějších časů posbírala 91 tisíc svazků (304 rukopisy a 180 prvotisků). Skoro 1200 výtisků je ze 16. století a dalších 20 tisíc pochází z období před rokem 1800.

Podzámecká zahrada v Kroměříži

Byla původně jen zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem na prostorách k řece Moravě. Od 15.století se měnilo její poslání i vzhled a v 17.století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19.století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park.

Květná zahrada v Kroměříži

Vznikla jako součást stavitelské aktivity biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v druhé polovině 17.století na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Dominanty zahrady: kolonáda (244 m), kašny, vodotrysky, rotunda, kuželna a jiné.

Luhačovice - lázeňské město

Počátky luhačovického lázeňství jsou uváděny do 17. století. Na konci 18. století byla postavena první skupina jednoduchých lázeňských budov (dnes již převážně nezachovaných). Nejvýznamnější stavební etapou se pak stala první třetina 20. století, kdy vznikl ojedinělý soubor staveb architekta Dušana Jurkoviče, následovaný dalšími díly secese, rané moderny a funkcionalismu.

Zajímavé stavby v Luhačovicích:

Jurkovičův dům - Hlavní lázeňský objekt (původně "Janův dům" podle Jana Nepomuka Serényiho) byl vytvořen Franzem Waschitschkem v klasicistní podobě v roce 1822 a přestavěn Dušanem Jurkovičem v roce 1902. Generální oprava budovy proběhla v letech 2000-2002.

Vila Chaloupka - architekt: Dušan Jurkovič, přestavba 1902

Vodoléčebné lázně - architekt: Dušan Jurkovič, přestavba 1901-1902

Říční a sluneční lázně - architekt: Dušan Jurkovič, novostavba 1902-1903

Vila Jestřabí - architekt: Dušan Jurkovič, novostavba 1902-1903

Hudební pavilón - architekt: Dušan Jurkovič  1903

Sirné a slatinné lázně -  architekt: Jan Koča, architekt nástavby: Adolf Vítámvás

Pavilon tenisového klubu - architekt: Josef Skřivánek, novostavba 1924-1926

Vila Lipová - architekt: Václav Pirchan

Vila Růžová -architekt: Václav Pirchan -novostavba 1883-1884

Vila s lékárnou (vila Austria)

Dům Bedřicha Smetany - architekt: Emil Králík - novostavba 1908-1909

Ředitelství lázní - architekt: Emil Králík - novostavba 1926-1928.

Lázeňské divadlo - architekt: František Skopalík - novostavba 1906-1908

Inhalatorium - architekt: Josef Skřivánek, Jan Vodňaruk

Pramen Ottovka -architekt: Josef Skřivánek -novostavba 1929

Společenský dům -architekt: František Roith - novostavba 1933-1935

Kolonáda s pavilóny pramenů, vyšetřovací a výzkumný ústav s restaurací a kavárnou - architekt: Oskar Poříska

Kaple sv. Alžběty - Barokní kapli nechali kolem roku 1743 pro nemocné postavit Serényiové v blízkosti léčivých pramenů.

Pomník Leoše Janáčka - Pomník Leoše Janáčka je od předního českého sochaře Karla Pokorného. Byl vytvořen v roce 1954.

Autor: -Š.E.-

Štítky