Změna společenských hodnot

Za Socialismu se, pokud možno člověk musel tvářit, jako že neexistuje. Závist byla mocná zbraň, hlavně neschopných.

Přesto, jako republika jsme měli světově uznávaný proexportní průmysl. Vysoce soběstačný, průmyslový stát, vyrábějící všechno, od jehly, po rakety a reaktory atomových elektráren. Základní lidské potřeby, jako jídlo, bydlení, vzdělání, byly poměrně vysoce kvalitní a pro běžného občana "snadno“ dostupné.

Pokud jednotlivec příliš vystrkoval růžky, bylo to nebezpečné, podporoval se kolektivismus. Moc nevybočovat z řady. Člověk dokázal rozlišovat propagandu.

Pak přišel samet. Po sametu, to bylo krátké období svobody. Nezapomenutelný entuziasmus. Sám Havel říkal: "Nesouhlasím s tím, co říkáš, ale budu vždy bojovat za právo, abys to mohl říkat". Gorby tomu říkal Glasnosť.

Byl zájem podporovat svobodné podnikání. Práci. vývoj, snahu jednotlivce. Každý dobře věděl, že malé a střední firmy znamenají inovace, technický posun, technický vývoj. Vývoj společnosti. Kolik slavných firem v 70 a 80 tých letech vzniklo v garáži? Ano, tehdy byla možnost rozjet podnikání, firmu. Poctivá práce byla kladně hodnocena, kdo dobře pracoval, měl společenskou úctu a uznání. To se projevovalo ve společnosti, v médiích, byl to společenský názor. Nebyl problém konkurovat velkým firmám. Cenou, kvalitou, operativností. Malé firmy byly mnohem levnější.

Dnes, po 30 letech, jsme se posunuli úplně někam jinam. Je opět nebezpečné projevovat vlastní názor. Člověk je všude precizně sledován.

Nevhodné názory mohou znamenat vysoké finanční újmy. I likvidační. Ve městech jsou tisíce kamer, v lesích stovky kamer. Vaše projevy na internetu jsou zapisovány, sledovány, analyzovány. Tříděny, mazány, žalovány. Stát, prostřednictvím svých orgánů, justice, finančních úřadů, soudů, má právo veta. Podnikání se kriminalizuje. Na živnostníka, malou firmu, se dnes pohlíží jako na zloděje, podvodníka, minimálně parazita. Velkým firmám ani konkurovat nejde. Velké firmy mají obrovské dotace, nic nového moc nevyvíjí, proč taky, nikdo a nic je nenutí, konkurenční prostředí již vůbec ne, a nemusí platit daně. 

Stále více malých a středních firem zaniká. Mladí dnes nejsou hloupí, vidí situaci ve společnosti a nechtějí dřít za pár korun v malé firmě.

Zanikají celá průmyslová odvětví. Tuším poslední sklářský učeň byl vyučen někdy v roce 1996. A České sklo, to byl světový pojem.

Zaniká i obrovské množství hospod. Nejsou lidi. Podnikání se dnes nevyplácí, pokud nemáte dotace a dávky.
Dnes již není jedno, co říkáte. začíná teror neomarxismu, ideologie Gender. Podporována importem imigrantů. Ulice plní desetitisíce bezdomovců, ...

Podívejme se, kam se posunulo třeba školství. Dnes na 1. stupni se již pětky nesmějí dávat. Aby se nedeprimovaly děti. Špatná známka se bere jako neschopnost učitele. A pokud žák nemá zájem se učit, opět je to neschopnost učitele motivovat. Třídy jsou zavaleny Inkluzí. Postižení, kterým se dříve věnovalo speciální školství se toho moc nenaučí, zato dostanou jedničky. Ale ani zdravé děti se toho moc s těmi postiženými nenaučí. Nikdo dnes nechce pracovat, každý chce sedět v kanceláři a klikat na počítači.

To černé, co stojí za dveřmi, je naše růžová budoucnost.

Štítky