Alexandra Hejlová

Kategorie: ZE SPOLEČNOSTI

Chtěla bych Vám představit ženu, která je mi blízká tak, jako málokterá osobnost, s kterou jsem měla čest se sejít. SANDRA je pro mě umělkyní, neskutečným dříčem, ženou, matkou, krásnou bytostí… SANDRA je opravdu ‚člověčí‘ a ne ‚zvířecí‘, jak mnohdy lidi na této planetě vnímám.

Malířka Alexandra Hejlová (25. 7. 1970), studovala výtvarnictví, keramiku u akademických výtvarníků a sochařů, manželů Hudečkových, byla žačkou akademické malířky Jozefíny Garaiové.

Na začátku dráhy profesionální výtvarnice, malovala obrazy Staré Prahy,které její kariéru v zahraničí odstartovaly.

V roce 1992 pořádala módní show v Karlových Varech, kterou natočila a dokument o ní promítala americká televize - 8. kanál. Její obrazy mají ve svých soukromých sbírkách lidé nejen u nás, ale také v Německu, USA, Kanadě, Slovensku, Itálii. Sandra měla vernisáž obrazů v Německu a  výstavu v Itálii, kdy díky paní Marii Parové, herečce z Felliniho filmů, byla výstava nainstalována v divadle v Římě.

Od roku 2004 se stala také úspěšnou ilustrátorkou. V roce 2006 vydává své obrazy, společně s texty a verši nakladatele, textaře, básníka, zpěváka, scénáristy a režiséra Jindřicha Krause, v knize "Život krásný barvy má". Tato kniha, spolu s nabídkou její tvorby, poputuje do Hollywoodu a do Říma.

V neposlední řadě se věnuje uměleckému šperku – malbě na sklo a africkou perleť. Její šperky slaví úspěch a na molech je předvádějí hvězdy jako scénáristka a moderátorka Helena Jandová, herečka, zpěvačka, moderátorka Olga Lounová, zpěvačka, muzikálová herečka, finalistka X Factoru  Kamila Nývltová, zpěvačka, muzikálová herečka, finalistka X Factoru Martina Pártlová, modelka Veronika Krausová.

A proč jsem se do rozhovoru pustila právě já? Setkala jsem se s ní společně s Ylonkou Stryovou na křestu jejího prvního CD. Tehdy byla Sandra ještě krásnou ‚těhulkou‘ a myslím, že jsem jí svou živelností a lidskostí inspirovala při výběru jména pro ještě nenarozenou holčičku. Jaké pak bylo moje nadšení, když jsem zjististila, že se jmenuje Sandra Klaudie. A právě o nich obou bych chtěla na pár řádcích světu sdělit, že pracovat, milovat, plodit a z toho všeho se i radovat – je možné. Není to jen ve starých filmech a v romantických pohádkách, lze to i v takovém normálně-nenormálním uměleckém světě…

Tak tu tak sedím u Vás doma, obklopená nádhernými obrazy, s voňavou kávou na stole, s radující se Sandrou Klaudií na klíně, s Vaším milým úsměvem a poslouchám autorskou muziku Vašeho životního přítele Jindřicha Krause. Je mi moc fajn a vlastně se mi ani nechcena nic ptát, ale naše čtenáře by zcela jistě zajímalo vše, co se kolem Vás v poslední době děje…

Jak se cítíte jako matka?

V roli matky se cítím naprosto úžasně. Je to nejkrásnější co vůbec může být, je to zázrak. Když jsem Sanynku poprvé držela v náručí, byl to nepopsatelný zážitek, na který nikdy nezapomenu! Je to to nejúžasnější, nejdražší v mém životě, teď jsem prostě šťastná! Mám s báječným mužem nádhernou dcerušku.

Nechá Vás Sandra Klaudie vůbec pracovat?

Nechá. Dokonce od narození mě nechá i celou noc spát. Kolem sedmé jí nakrmím a pak spinká až do rána. Je to náš andílek. Ani zoubky neproplakala, je neuvěřitelně pohodová.

Čeká nás teď nějaká expanze Vašich děl mezi širokou veřejnost?

Ano. Právě 12. listopadu v Galerii Epicure jsem měla vernisáž obrazů spojenou s módní přehlídkou ručně malovaných skleněných šperků a šperků z africké perleti, které také vyrábím.

Co Vy a šperky? Jaký k nim, máte vztah? A komu jsou vlastně určeny?

K šperkům mám samozřejmě vztah asi jako každá žena, která se chce líbit. Jsou určeny všem ženám, které mají rády změnu a jak jistě sama ze zkušenosti víte, někdy stačí jiný šperk, nebo i jiný módní doplněk jako například šál, šátek a třeba, že máte šaty stejné, pokaždé vypadají jinak. A hlavně, tyto šperky jsou opravdu originální, takže žena, která má můj šperk si může být jistá, že ho jiná žena mít nebude!

Jak se cítíte jako žena v domácnosti?

Já ani nevím co to je…!!! Já normálně pracuji, jinak to prostě nejde, i když bych zvolnit měla. U mě je možné pracovat především tím, že jako výtvarnice mohu pracovat doma a nemusím nikam docházet, protože pak by to skutečně možné nebylo. Pravdou je, že bych žádnou „chůvu“ nesnesla, aby se mi starala o dceru a nedej bože jí vychovávala. Tím, že jsem doma, tak i když pracuji, tak jsme pořád spolu. Někdy musíme sehnat mezi kamarády hlídání, ale pokud možno, tak skutečně na malou chvíli a to ve velmi vyjímečných situacích. Teď v létě byl muž na operaci srdce, a abych mohla denně docházet do nemocnice a celý den s ním být, musela jsem v tuto chvíli zvolit alternativu hlídání, jinak to nešlo. Takže ráno po snídani jsem odcházela a na večeři a koupání jsem se z nemocnice vracela. Do lázní v Poděbradech jsme byli už všichni spolu, Sandra Claudie byla s tatínkem skoro čtyři týdny v lázních, kde nám vyšli naprosto vstříc a umožnili nám spolu bydlet na přistýlce v pokoji u muže.

Co Váš partner? Je více tátou než jste čekala anebo se ho role tatínka netýká?

Popravdě jsem to nečekala, ale tatínek je tak skvělý, že bych každému děťátku přála takového mít! Přebaluje, konejší, krmí, hraje si se Sanynkou a jelikož mu také pomáhám v jeho nakladatelství a pomáhám mu s vydáním jeho CD a připravuji jako producent jeho koncert na Svatého Valentýna, tak i hlídá, abych Sandru Klaudii netahala po jednáních .

Chtěla byste ještě další miminko?

Sanynce bych přála sourozence, ale v současné době ne, měly jsme velice náročný porod a málem jsme to nezvládly ani jedna a Jindra o nás obě mohl přijít v jedné vteřině. Jindra byl u porodu, přesto, že jsme rodily císařským řezem a vše prožil, viděl jak Sanynku oživují, první jí držel v náručí a ještě mi jí na sál přinesl. Já po porodu měla transfuzi krve. Další těhotenství  a  porod by byl dle lékařů opět komplikovaný, takže právě už kvůli Sanynce ne.

Vaše obrazy jsou velmi rozmanité, co se tématiky týká. Bude teď nějaké období s novým žánrem?

Asi ano, chtěla bych teď malovat hlavně Sanynku a vůbec miminka a malé děti. Takže je možné, že další vernisáž bude jen o dětech.

Jak se Vám ilustrují knihy a čeká nás nějaká novinka pro rok 2010?

Tak určitě budou novinky, ale přesto jsem teď prozradila, že plánuji namalovat nové obrazy s dětskou tématikou. Na začátku roku plánuji vydat  nové profi katalogy na šperky a určitě ještě něco nového připravím, ale to už raději, když dovolíte,  neprozradím.

Co Vás vedlo k tvorbě šperků?

Tak, abych byla úplně upřímná, ani už nevím, ale vždy přichystám něco jiného, nového a jelikož jsem už před několika lety začala dělat módní doplňky a to hedvábné šály, šátky, kravaty pro muže a mnoho dalších věcí, tak šperky byly nějak přirozenou formou dalšího profesního vývoje.

Mně osobně se velmi líbí, hlavně závěsné lanko, na kterém je šperk ukotven. Budou následovat i šperky pro muže?

Několik mužů mi už tuto otázku položilo, ale přece jen, šperk pro muže je zcela jiný, takže  momentálně nad tím pouze přemýšlím, ale je možné, že řada šperků pro muže  bude, ale opravdu nemohu slíbit nic konkrétního.

Dlouho jste byla v cizině, jak se Vám pracuje v Čechách?

No, špatně. Profesně jsem si pohoršila. Tady to funguje, spíš nefunguje, nějak prazvláštně. Snad to ani nebudeme rozebírat. Už jen to samotné jednání s galeriemi a dodržení podmínek je nesrovnatelné!

Já osobně jsem se setkala s lidskou závistí, nenávistí, falší, přetvářkou a též s podvody a podrazy – jaké máte zkušenosti Vy?

Právě, mluvíte mi z duše. Závist, která přechází v nenávist, je hrozná, ale co já zažila, tak tady v Čechách jsme na to snad „školený“. Češi,kteří nemají zkušenosti s tím jak se žije venku, nevěří a opravdu jsou přesvědčeni, že je to všude. Není to pravda, závistiví lidé jsou sice  všude, ale ne v takové míře jako tady. Ať ve Státech, nebo v Německu, já to nezažila za celých 12 let a to ani ve svém okolí. Tam si lidi navzájem naopak úspěch přejí. Jen tady v Čechách mám tyto zlé zážitky.

Nechci mluvit o špatných věcech, jen nač si mají třeba začínající umělci, plní elánu a v růžových brýlích dávat pozor?

Tady v Čechách, snad úplně na všechno. Spousta lidí od manažerů, agentů, galeristů, Vám naslibují prakticky modré z nebe, nic přitom neplatí a většinou se nestačíte divit. Já si dnes opravdu velmi opatrně a pozorně vybírám, kde vystavuji, kde mám obrazy, šperky a co se s nimi a jak děje. Pořád ve střehu.

Co Klaudinka? Raději maluje a nebo tancuje na tatínkovi hity?

Na mé obrazy se stále dívá a chtěla by si je i osahat, ale je muzikální, tatínek musí denně zpívat a jak začne hned si poklepává nožičkou a jako kdyby tancovala. Už má i oblíbené tatínkovi písničky a to už do nich doslova jako by zpívala.

Budete podnikat nějaké aktivity s partnerem a nebo si svá díla promujete každý zvlášť?

My se stále doplňujeme a navzájem si pomáháme. Jindra mi moderuje a zpívá na vernisážích. Pomáhá mi jako manažer a stejně tak já mu pomáhám, dělám mu promo, chystáme CD Jindřicha Krause – Chvíle ke hvězdám, chystám další koncert o kterém jsem již mluvila, máme za sebou divadlo Semafor kde vystupovala už i naše holčička pro kterou složil Jindra písničku a divadlo Karlín kde jsem mu připravila koncert ještě, když jsem byla těhotná. Takže mi jsme stále spolu i pracovně.

Nedáte mi košem, když spolu zase něco podnikneme? Tedy něco podobného jako v Karlíně v Galerii požitků?/Sandra zde měla krásnou přehlídku šperků

Vůbec ne, naopak, Vy jste ten zázrak v Čechách, s Vámi je radost cokoliv udělat!!! Bude mi velkou ctí a už teď se těším!

Tak já bych měla zvednout kotvy a nechat Vás zase Vaší rodině. Mějte krásný den a někdy…, raději brzy nashledanou…

Klaudie

  Doporuč přátelům