Různé

Hřiby - modráky - křemenáky - nemodrají, když je vhodíme do horké vody a pak teprve přidáme do

Rýži na rýžový nákyp, pudink nebo kaši dusíme zalitou vodou pod pokličkou asi 7 minut. Pak teprve přidáme odměřené množství mléka. Od této chvíle je však třeba rýži při vaření lehce míchat. Takto připravená rýže je chutnější a vzhledově lákavější, protože její zrna nejsou porušena.

Jídlo uchováme dlouho teplé, když nádobu po sejmutí z ohně dobře přikrytou zabalíme do utěrky a uložíme do peřin nebo vlněných pokrývek.

Trouba nám připaluje. Dáme na dno rezervní pekáč dnem vzhůru.. Docílíme lepších výsledků než přikrytím alobalem.

Sražený krém na moučníky napravíme jedním nebo dvěma žloutky, které do krému zašleháme. Jestliže přesto nezhoustne, přidává se trochu mouky.

Sražený máslový krém napravíme vychladlou kaší z mléka a mouky, kterou po lžičkách do krému přidáváme a dobře třeme. Můžeme krém také zvolna trochu nahřát ve vodní lázni a znovu utřít.

Přesolenou polévku napravíme, povaříme-li v ní jednu či dvě brambory.

Chuť přesolené masové šťávy zlepšíme povařením několika kůrek chleba.

Přesolenou zeleninu napravíme přidáním žloutku rozšlehaného ve smetaně nebo mléce.

Celé bobulky koření ( pepř celý, nové koření apod. ), které je potřeba vyvařit (vývary,omáčky), dáme do sáčků na sypaný čaj a tak docílíme toho, že je jednoduše vyjmeme z pokrmu a strávníci je pak nemusí složitě hledat. (zaslala p. Vilímková, Valašské Klobouky)

Maso

Maso před zkažením chráníme - nemáme-li chladničku uložením v čerstvém mléce. Musí být celé ponořené a denně je obracíme. Mléko sice zkysne, ale maso zůstane v naprosto čerstvém stavu a navíc je chutnější a křehčí. Před další úpravou je ovšem musíme důkladně umýt. V létě můžeme také maso zabalit do vlhké utěrky a uložit do hliníkového nepolévaného hrnce, který postavíme do nádoby se studenou vodou. Do vody přidáme 1- 2 hrsti soli a nádobu necháme na chladném místě.

I tuhé maso starších zvířat lze uvařit a upéci do měkka, jestliže se k němu přidá po sebrání pěny lžička rumu. Osvědčuje se to zejména při pečení staré drůbeže.

Maso i bez chladničky déle vydrží, zabalíme-li je do plátna provlhčeného octem a uložíme na chladnější místo

Klobásu před. pečením dáme na několik minut do vařící vody. Při pečení pak nepraskne.

Nakrojený salám neoschne, potřeme-li řeznou plochu vepřovým sádlem. Nakrojená šunka vydrží déle, potře-li se v místě řezu čerstvým bílkem. Salám má vždy viset, nikdy nemá ležet.

Vystřikování tuku při opékání masa zabráníme, vsypeme-li do pánve nejdříve trochu soli.

Vyložením pánve alobalem při smažení si ušetříme práci s jejím čištěním.

Aby se omastek při smažení řízků, ryb apod. nepřipaloval, vkládají se do rozpáleného tuku 3-4 kolečka mrkve nebo kousek syrové bramborové slupky.

Dodržujeme-li při smažení pokrmů správný technologický postup a nedopustíme-li přepalování tuku, můžeme, a to i na sádle, smažit i dvakrát, ve ztuženém pokrmovém tuku nebo oleji i třikrát. Na dlouhotrvající smažení například většího množství zpracovaných ryb, koblih a podobných výrob.. ků se nejlépe osvědčuje ztužený pokrmový tuk. Nevhodné je máslo, Visa i Hera.

Střevní sádlo z tučnější drůbeže vyndáme, dobře propereme a zvlášť vyškvaříme. Tuk využijeme na polévku nebo do těsta na buchty, je pak křehké.

Vejce

Vejce v chladničce můžeme uchovat nejdéle dva týdny. Zabalíme-li však každé zvlášť do papíru a jednou týdně je převrátíme, vydrží dvakrát tak dlouho Nemáme-li chladničku, natřeme každé vejce tenkou vrstvou vepřového sádla a vejce vydrží nejméně dvojnásobnou dobu.

Vajíčka na hniličku se špatně uvaří, připravujeme-li je rovnou z chladničky. Jakmile je dáme do vody, prasknou. Předejdeme tomu, vyndáme-li vajíčka alespoň hodinu před vařením, aby si vyrovnala rozdíl teploty. I prasklá vejce můžeme vařit. Dáme je na cedníček a držíme je asi dvě minuty nad párou. Vrstva bílku tak ztuhne a vejce nevyteče.

Sníh z naložených vajec lépe ušleháme, přidáme-li do bílků trochu soli nebo několik kapek citrónové šťávy.

Zelenina

Zeleninu do polévky dáme vařit až tehdy, když polévku dováříme. Zelenina se nerozvaří a nezničí se cenné vitamíny.

Čerstvou zeleninu - kořenovou i naťovou - uchovám dlouho čerstvou v igelitovém sáčku uloženém v nejspodnější části chladničky. Zeleninu očistíme, nahnilé části odstraníme J. gumičkou sáček uzavřeme. Máme ji kdykoliv připravenou k použití.

Zdravou zeleninu až do pozdního jara uchováme tehdy, když ji necháme na podzim dobře vyzrát a pečlivě ji uložíme. Proto zeleninu k uložení sklízíme co nejpozději. Poškozené plody je lépe hned upotřebit nebo konzervovat.

Zvadlá petrželová nať bude opět jako čerstvá, pokropíme-li ji rozprostřenou na talíři a zakryjeme druhým talířem.

Citrony

Nakrojený citrón odkládáme vždy na talířek řeznou plochou, abychom zabránili okysličování, které má nepříznivý vliv na vitamín C. Citróny udržíme čerstvé delší dobu, vložíme-li je do nádoby s vodou, kterou denně vyměňujeme. Anebo zabalíme každý citrón do jemného papíru a uložíme v chladné, tmavé. spíži. Šťávu z citrónů, které nemají bezvadnou kůru a snadno by zplesnivěly, vymačkáme a nalijeme do formičky na led a necháme v chladničce zmrazit. Citrónové kostky jsou vhodné do čaje, ovocných limonád a míchaných nápojů.

Propíchnutý citrón vydrží na rozdíl od rozkrojeného dlouho čerstvý. Proto, nechceme-li upotřebit celý citrón najednou, propíchneme ho vidličkou, vymačkáme jen potřebné množstvÍ šťávy a uložíme ho zpět do chladna.

Vyklíčená cibule je zdravá

Vyklíčenou cibuli použijeme do polévek a pomazánek. Zelená nať obsahuje na jaře tak vzácný a důležitý C vitamín.

Pozn. redakce: Pokud Vy máte zajímavý nápad do kuchyně, se kterým se chcete podělit s ostatními čtenáři, tak nám jej zašlete na info@jakbydlet.cz . Rádi Vám jej zveřejníme.

Různé

Vážíme bez váhy. Je dobré si zapamatovat, že plná, mírně navršená polévková lžíce obsahuje přibližně 15 g mouky, stejně tolik strouhané housky, ale už 20 g pískového cukru. Kus másla velikosti vejce váží přibližně 50 g. Při pečení jemných moučníků, nákypů a dortů však odvažujeme suroviny přesně na kuchyňské váze.

Makaróny a špagety dáváme vařit do hrnce s vařící osolenou 'vodou celé, nepalámané. Aby se nám tam vešly, namočíme nejdříve konce, ty změknou a pak .ponoříme lehce zbytek. Vodu rychle přivedeme do varu, těstoviny promícháme, aby se nepřichytily ke dnu, pak žár zmírníme, aby se zvolna vařily. Uvařené neproléváme studenou vodou, jen je scedíme ;a ihned promastíme čerstvým máslem.

Tvrdé pečivo bude opět vláčné, vložíme-li je do kameninové nádoby, kterou dáme do kastrolu s horkou vodou a počkáme, až je voda vlažná.

Papriku do omastku nedáváme škvařit. Zhnědne a zhořkne. Pouze ji lehce zpěníme a ihned pokrm podlijeme.

Zeleninu v létě nezahušťujeme jíškou, právě tak jako nezahušťujeme takto polévky. Místo zápražky přidáme lžičku ovesných vloček, které pokrm nejen zahustí, ale navíc jej obohatí vitamíny skupiny B. "

Zápach z ryb odstraníme, dáme-li rybu alespoň na čtvrt hodiny do vlažného mléka.

Hrnce jsou zašlé. Naplníme vodou a přidáme ½ lžíce kyseliny citrónové. Přivedeme k bodu varu, vypneme a necháme 2 hodiny účinkovat. 

Výlevka zapáchá nebo je ucpaná.  Do odtokové roury nasypeme větší množství sody a po chvíli nalijeme ½ sklenky octa.  Pozor bude to syčet a bublat. Pokud to nepomůže, použijeme louh sodný.

Víčko zavařeniny nejde otevřít. Postačí nahřátí hadříkem namočeným v teplé vodě.

Brambory

Namrzlé brambory zbavíme nepříjemné příchuti, když je před vařením ponoříme na chvíli do studené vody a pak je dáme rovnou do vroucí vody, do níž jsme přidali kromě soli i čajovou lžičku octa. Brambory vaříme ve slupce - uchováváme tak C vitamín. Jakmile však začnou klíčit, vaříme je oloupané, abychom je zbavili nezdravého solaninu. Aby se brambory nerozvařovaly, dáváme je vařit do horké vody, kterou osol1me teprve později.

Starší brambory vaříme oloupané, s trochou kmínu a stonkem petržele ve slané vadě. Mají lepší chuť.

Bramborovou kaši připravíme ze sušeného mléka. Vařené a rozmačkané brambory promícháme se sušeným mlékem, zalijeme horkou vodou, přidáme kousek čerstvého másla a dobře vymícháme.

Do bramborové kaše přidáváme horké mléka, jinak se lepí a maže. Chceme-li kaši ohřívat, obvykle ji musíme zředit. Pak ovšem do studené kaše přidáme studené mléko, dobře rozmícháme a pak teprve ohříváme, Nemá-li se nám kaše při ohřívání připálit, postavíme hrnek do další nádoby s vadou, která vařením ohřívá kaši v hrnci.

Bramborové knedlíky nebudou oslizlé, nasypeme-li do vady, v níž je vaříme, trochu mouky. Dovařují se pak ovšem při nižší teplotě.

Chřupavý a nepřemaštěný bramborák docílíme, když těsně před smažením přidáme do připraveného těsta trochu strouhanky. Na 1 kg brambor jsou potřeba tři plné polévkové lžíce housky.

Bramborové těsto nesmíme nechat odpočinout, protože by zeřídlo Jestliže se to už stane, musíme do těsta vpracovat ještě trochu mouky.

Bramborový salát připravíme i z moučných brambor, které slijeme krátce před dovařením a pak je necháme ještě dojít v páře. Asi minutu na to je ponoříme do studené vody, kde ztuhnou, poněkud zlojovatí, pak teprve loupáme a snadno krájíme.

Mouka

Každou mouku, nežli ji použijeme, je nutné nejdříve důkladně prosít. Mouka totiž prosetím nakypří a navíc ji tím zbavíme larviček, které by v ní případně mohly být, je-li již starší. Knedlíky, pečivo apod. jsou z proseté mouky lehčí a mnohem kypřejší.

Mouku vážíme nebo odměřujeme vždy až prosetou. Mouku, kterou máme v zásobě, musíme nechávat vždy na tmavém a suchém místě.

Moučníky

Spěcháme-li při přípravě moučníků, netřeme dlouho žloutky s cukrem, ale nejdříve ušleháme tuhý sníh z bílků, zašleháme cukr, přidáme žloutky a ostatní přísady a nakonec půl lžičky prášku do pečiva. Moučník je velmi kyprý.

Děláme-li třené těsto s tukem, vypláchneme napřed mísu horkou vadou, tuk se pak lehce utře.

Dort, je-li vyboulený, se špatně polévá. Proto při plnění formy hrneme těsto víc ke krajům. Aby se dort při nabývání nepotrhal, napíchneme těsto několikrát špejlí nebo dáme doprostřed, těsta makarón, jímž jako komínkem uniká tvořící se kysličník. Těsto pak stejnoměrně nabývá a netrhá se.

Koláče pečeme na plechu vyloženém alobalem, který potřeme tukem a teprve pak naň položíme těsto Nepřipálí se a ušetříme si čas s omýváním plechu.

Bábovka bude kypřejší, přidáme-li do těsta trochu rumu nebo koňaku.           

Pěknou barvu pečiva docílíme, když je potřeme rozšlehaným vejcem, do něhož jsme přidali několik kapek citrónové šťávy.

Těsto na tažený závin nepřikrýváme přehřátou nádobou. Spařilo by se a špatně by se s ním pracovalo

Droždí neoschne, když je zabalíme do vlhkého papíru nebo plátna. Ale když někdy na droždí zapomeneme a oschne, tak je ještě nemusíme vyhodit, není znehodnoceno. Stačí, když je polijeme na čtvrthodinu chladnou vodou.

Vykynuté těsto nemusíme hned zpracovat. "Převálíme" je vařečkou a necháme dále kynout. Je kypřejší a jemnější.

Peče-li trouba spodem příliš prudce, nasypeme pod pekáč, plech nebo formu trochu soli. Předejdeme tím připálení pečiva. Trouba nám připaluje. Dáme na dno rezervní pekáč dnem vzhůru.. Docílíme lepších výsledků než přikrytím alobalem.

Rozinky v těstě nabudou, prolijeme-li je napřed vařící vodou a po spaření opláchneme vodou studenou. Tím je současně zbavíme nečistotY. Aby neklesly v těstě ke dnu, můžeme je obalit v troše práškového cukru nebo mouky.

Mandle se dobře půlí, když je necháme několik hodin ve studené vodě. Pak je teprve spaříme, oloupneme a nožem rozdělíme na půlky.

Sráží-li se majonéza při tření, přidáme malou lžičku bramborové moučky a třeme dál, až je majonéza opět hladká.

Majonéza se nesrazí, mají-li vejce i olej stejnou teplotu. Proto vejce z chladničky necháme tak dlouho venku, až si vyrovná jí teplotu.

Tvrdé ořechy snadno rozbijeme, když je vložíme do smaltovaného rendlíku, zalijeme prudce vařící vodou, přiklopíme a necháme asi 20 minut stát. Vodu pak slijeme. Půlky ořechu jdou lehce oddělit jen špičkou nože a jádra se z nich vylupují celá a neporušená.

Dort krájíme pilkovým nožem, který namáčíme do studené vody.

Pozn. redakce:  Pokud i vy máte zajímavý nápad do kuchyně, se kterým se chcete podělit s ostatními čtenáři, tak nám jej zašlete na info@jakbydlet.cz . Rádi Vám jej zveřejníme.

Související články:

Vychytávky v kuchyni a při vaření I. 
Vychytávky v kuchyni a při vaření II. 
Recepty pro pohodové léto
Recepty z kuřecího masa – I.díl 
Recepty z kuřecího masa – II.díl